Dnes se podíváme na oblíbenou neoblíbenou tradiční zeleninu, která má široké uplatnění i v dnešní kuchyni a zároveň spoustu benefitů pro lidský organismus. Článek napsala dnes už absolventka kurzu Poradce pro výživu, který se konal na podzim 2018 pod vedením Elišky Dlouhé. Téma je původní seminární prací Pavlíny Kultové. Informace a termíny kurzu Výživového poradce prohlédněte zde.
Varujeme vás, po přečtení článku dost možná budete v lednici hledat bulvy (řepné), nebo rovnou vyrazíte na trh pro tento malý zázrak. Eliška, naše garantka kurzu, si pro vás jeden chutný recept připravuje a my se už těšíme, až se o něj s Vámi podělíme. Máte svou oblíbenou úpravu červené řepy nebo dokonce recept? Podělte se s námi do komentáře pod článkem.
Ale teď už se pohodlně usaďte a nechejte se okouzlit Betou vulgaris 🙂
Historie řepy a využití
Červená řepa má původ ve Středomoří a v je prokázáno, že byla konzumována a kulinářsky zpracovávána již před několika tisíci lety ve starověké Babylonii. První záznamy o červené řepě jsou staré asi 3000 let a pocházejí od Římanů. Už tehdy objevili její zázračné účinky a bohatě ji využívali, jednak jako jídlo, ale především jako lék. Zajímavostí je, že k jídlu byly používány listy, které se upravovaly podobně jako zelí či špenát a bulva(kořen) sloužila k lékařským účelům.
Pro Slovany patřila řepa vedle obilí k základním potravinám, které se často objevovaly v jídelníčku. Dokonce byla označována za předchůdce dnešních brambor. Dnes je červená řepa oblíbená v Evropě, v Severní Americe ale i v Asii. V kuchyni je možné ji využít do salátů, polévek, pomazánek, hlavní jídlo, ale jako kompot či moučník. Tedy je možno ji konzumovat syrovou, pečenou, vařenou, marinovanou či sterilovanou. [1]
Co červená řepa obsahuje
V následujících čtyřech tabulkách najdete rozepsané téměř všechny výživové hodnoty, vitamíny, minerály a aminokyseliny, které červená řepa obsahuje. Tyto údaje jsou však orientační a vztahují se na 50 gramů čerstvé tepelně nezpracované dužiny bulvy - kořene.
|
Množství (podíl) |
|
|
Kalorie |
21 |
|
Voda |
88 % |
|
Bílkoviny |
0,8 g |
|
Sacharidy |
4,8 g |
|
Cukry |
3,4 g |
|
Vláknina |
1,4 g |
|
Tuky |
0,1 g |
|
Nasycené |
0,015 g |
|
Mononenasycené |
0,015 g |
|
Polynenasycené |
0,03 g |
|
Omega-3 |
0,005 g |
|
Omega-6 |
0,03 g |
Vitamíny
|
Množství (naplnění doporučené denní dávky) |
|
|
A (retinol) |
1 µg (0%) |
|
B1 (thiamine) |
0,015 mg (1,5%) |
|
B2 (riboflavin) |
0,02 mg (1,5%) |
|
B3 (niacin) |
0,16 mg (1%) |
|
B5 (kyselina pantothenová) |
0,08 mg (1,5%) |
|
B6 (pyridoxin) |
0,035 mg (2,5%) |
|
B8 (cholin) |
3 mg (0,5%) |
|
B9 (kyselina listová) |
55 µg (14%) |
|
C (kyselina askorbová) |
2,5 mg (2,5%) |
|
E (tokoferol) |
0,02 mg (0%) |
|
K (fytochinon) |
0,1 µg (0%) |
Minerály
|
Množství (naplnění doporučené denní dávky) |
|
|
Draslík |
162 mg (3,5%) |
|
Fosfor |
20 mg (3%) |
|
Hořčík |
12 mg (3%) |
|
Mangan |
0,17 mg (7%) |
|
Měď |
0,04 mg (4%) |
|
Selen |
0,35 µg (0,5%) |
|
Sodík |
39 mg (2,5%) |
|
Vápník |
8 mg (1%) |
|
Zinek |
0,18 mg (1,5%) |
|
Železo |
0,4 mg (5%) |
Aminokyseliny
|
Množství |
|
|
Alanin |
30 mg |
|
Arginin |
21 mg |
|
Cystein |
10 mg |
|
Glycin |
15 mg |
|
Histidin |
10 mg |
|
Isoleucin |
24 mg |
|
Kyselina asparagová |
58 mg |
|
Kyselina glutamová |
214 mg |
|
Leucin |
34 mg |
|
Lysin |
29 mg |
|
Methionin |
9 mg |
|
Prolin |
21 mg |
|
Serin |
29 mg |
|
Threonin |
23 mg |
|
Tryptofan |
10 mg |
|
Tyrosin |
19 mg |
|
Valin |
28 mg |
Červená řepa je velmi bohatá na bílkoviny a vlákninu, ale na zeleninu obsahuje poměrně vysoké množství cukru, má nízký glykemický index a tedy opatrní by měli být s její konzumací diabetici. A proč má takovou léčivou sílu? Je především vysoce zásaditá a močopudná. Skvěle podpoří imunitní systém a dokáže regenerovat organismus. Především díky velkému množství antioxidantů, vitaminů, minerálů a prvků, které obsahuje, je schopna potlačovat nejen viry a bakterie, ale také účinně bojuje s často rozšířenými mykózami a záněty v těle.
V řepě lze nalézt beta-karoten, vitaminy skupiny B, vitaminy C a E. Z prvků jmenujme fosfor, křemík, draslík, vápník, hořčík, sodík, železo, zinek, mangan a měď. Obsahuje však i vzácné stopové prvky jako cesium, rubidium a lithium. Dále obsahuje organické kyselinu listovou, jablečnou, vinnou, citrónovou, šťavelovou, které dodávají řepě její typickou chuť. Antioxidanty betain a betacyanin propůjčuje řepě typickou červenou barvu. [2]
Účinky červené řepy
PREVENCE A DETOXIKACE
Pravidelná konzumace pomáhá s projevy stárnutí, protože pohlcuje volné radikály, které jsou zodpovědné za naše vrásky. Je to velmi výkonný detoxikační prostředek a díky antokyanům tak funguje jako prevence před vznikem rakoviny. Zbavuje organismus těžkých kovů, má i schopnost neutralizace škodlivých látek v těle a podporuje jejich následné vylučování z těla. Je tedy vhodná právě při ozařování a chemoterapii. To se týká takových látek, jako je třeba olovo, hliník, cholesterol či radioaktivní látek. Účinně regeneruje játra poničená drogami, léky, alkoholem nebo po žloutence. [3]
Díky velkému obsahu draslíku má velký význam při tvorbě vazivových tkání a kostí a pružnosti cévních stěn. Snižuje krevní tlak a má vliv na nervovou soustavu. Kyselina listová je velmi důležitá v těhotenství pro správný vývoj plodu a snižuje riziko potratu. Pozitivně ovlivňuje činnost srdce a kardiovaskulární systém. Nejvíce kyseliny listové je v syrové červené řepě. V tepelně upravené řepě se sníží její množství asi na polovinu. Velké množství vlákniny zase upravuje vyměšování a likviduje jedovaté látky ve střevech. Reguluje výskyt zácpy a průjmů. Betain má vliv na produkci trávicích šťáv a podporuje činnost jater a žlučníku. Opatrně by ji však měli konzumovat diabetici a nemocní s močovými kameny kvůli většímu obsahu cukru.
Červená řepa také působí proti zavodnění organismu. [4]
ÚČINKY VE ZKRATCE
- upravuje metabolismus
- podporuje peristaltiku střeva, čímž odstraňuje zácpu
- podporuje činnost žaludku a žlučník
- neutralizuje a odstraňuje z těla jedovaté látky, zvláště z mozku
- zvyšuje imunitu a je cenným pomocníkem v boji proti mykózám
- snižuje možnost ukládání tuků v játrech a reguluje metabolismus triglyceridů a cholesterolu.
- zvětšuje množství žaludečních šťáv a tím zlepšuje využití bílkovin.
- aktivuje tvorbu červených krvinek a tím zásobování buněk kyslíkem.
- podporuje vylučování vody a kyselin z těla
- je výborným prostředkem nejen proti rakovině, ale i proti chřipce a horečnatým
- zlepšuje vstřebávání vápníku a hořčíku
- vyvolává optimističtější náladu.
- zpevňuje kůži, zesiluje stěny cév, posiluje kosti
- je užitečná při onemocnění jater, cév a revmatismu
- podporuje růst buněk a opravuje jejich jádra
- dodává pružnost a lesk pleti, vlasům a nehtům
- vytváří vazivové tkáně
- zpevňuje pokožku
- napomáhá při alergiích
- aktivuje tvorbu červených krvinek [5]
Nežádoucí účinky
Červená řepa má řadu kladných přínosů pro naše zdraví, avšak u některých lidí může mít i jisté méně, či více závažné negativní účinky. Nemůžeme tedy proto jednoznačně říci, že by ji měl jíst každý, respektive, že bychom ji všichni měli užívat co možná v největším množství bez omezení.
Při konzumací červené řepy dochází často k obarvení stolice a moči do červena. Kdo to neví, může se zaleknout, ale je to jen vylučování nevstřebaného barviva a nemusíme se obávat. Trvá to pouze po dobu konzumace než se vyloučí přebytek z těla ven.
V dietách s červenou řepou (pití čerstvé šťávy ve větším množství) se mohou objevit reakce jako jsou migrény, pálení či příznaky rýmy apod. Je to však projev očisty organizmu.
Proto by nemocní lidé měli začínat s jejím příjmem opatrně a dávky pokrmů z ní připravených zvyšovat postupně. Je lepší ji do jídelníčku zařadit jako jedno jídlo nebo přílohu v podobě salátu, to zůstanou projevy očisty bez bolestného doprovodu. [6]
SYROVÁ
Červená řepa je díky obsahu přírodních cukrů nasládlá a v syrovém stavu je vhodná pro přípravu zásadité šťávy, kterou můžeme pro zlepšení chuti míchat se šťávou z mrkve či jablka. Čerstvě připravená šťáva je dosti koncentrovaná, a proto se doporučuje její koncentraci zmírnit naředěním kvalitní vodou tak, aby detoxikační účinky nebyly příliš razantní. Tato šťáva je velice vhodná pro rekonvalescenty a dle poznatků mnohých léčitelů nemá v posilujících účincích konkurenci. Lze ji též připravit jako chutný salát smícháním s další vhodnou zeleninou.
VAŘENÁ ČI PEČENÁ
Pokud nevaříme červenou řepu v polévce, ale zamýšlíme až z uvařené připravit nějaký chutný pokrm či salát, měli bychom při jejím vaření dodržovat pár zásad, které napomohou uchovat kvalitní živiny v ní obsažené. Doporučuje se předem si odměřit množství vody v hrnci tak, aby byla řepa při následném vaření celá ponořená. Osolenou vodu nejdříve přivedeme k varu, můžeme jí obohatit o koření jako je bobkový list, celý kmín, fenykl a anýz, a pak řepu vkládáme. Vaříme ji pomalým varem dle její velikosti minimálně hodinu až hodinu a půl. Teprve po této době vyzkoušíme na jedné bulvě vpichem, zda je již provařena. Zbytečně ale nevpichujeme, neboť každý vpich je otvor, kterým může vytékat cenná šťáva do vařící vody. Iontovou rovnováhu varného roztoku nám pomáhá z velké části udržet právě osolení, a tak ke ztrátám minerálů dochází minimálně. Po uvaření vodu scedíme a bulvy necháme vychladnout. Pak řepu oloupeme, nakrájíme, nastrouháme, rozmixujeme, prostě upravíme tak, jaké s ní máme úmysly. Červenou řepu lze také oloupanou a pal nakrájenou na plátky, hranolky či měsíčky upéci na plechu. Kousky promícháme s kořením, solí a olejem, naklademe na plech a pečeme při 200stC do změknutí dle chuti. Kromě bulvy červené řepy jsou jedlé i její listy. Obsahují beta-karoten, vápník a železo. Upravují se tepelně stejně jako třeba špenát či zelí.
Mladé lístky se mohou používat i syrové do zeleninového salátu.
SUŠENÁ ŘEPA
Červená řepa existuje také v podobě prášku. Usušená a pomletá najemno pomáhá s obarvením pokrmů. Nebo kdo nemá tuto zeleninu v oblibě, a chce přitom využít jejich ozdravných účinků, může ji v práškové podobě užívat jako potravinový doplněk. I sušená je velmi účinná a podporuje regeneraci všech buněk. Můžeme z ní také jednoduchou úpravou udělat sušením v troubě či sušičce výborné chipsy. [7]
Červená řepa na závěr
Červená řepa nám pomáhá přeměňovat „špatný“ bílý tuk na „dobrý“ hnědý, urychluje tak odbourávání tuků a aktivně bojuje i proti obezitě, ale také jako prevence vzniku diabetu 2. typu.
Naopak u lidí, kteří již diabetem trpí, je však konzumace červené řepy sporná, protože obsahuje hodně cukru a nemohou nekontrolovatelně pojídat její velké množství. Červená řepa je lehce dostupná během celého roku, a konzumovat ji můžeme kdykoliv během celého roku. Pokud má posloužit k redukci váhy, měli bychom zjistit, jaký metabolický typ jsme. Od toho se odvíjí, jaké bezpečné množství můžeme denně spořádat. Metabolický typ sacharidový si může dopřát spoustu zeleniny i ovoce, a to i ve velkém množství a s velkým podílem sacharidů. Červená řepa mu nebude způsobovat problémy. Jinak je to ale u metabolického typu proteinového. Ten je předurčen spíše ke konzumaci rozmanitých druhů masa, jen některých druhů ovoce a zeleniny (např. jablka, hrušky, banány, květák, brambory). Metabolický typ smíšený, jak již název napovídá, je kombinací dvou zmíněných typů. [8]
Foto: Kultová Pavlína, 20.11.2018