Problém se dá skoro vždy řešit pohybem

Publikováno

S Robertem Chottem o chystaném kurzu a také o jeho vlastní cestě (lektor kurzu funkční trenér se zdravotním zaměřením a rehabilitace v trenérské praxi)

--

Trenéři přitom mají obrovskou výhodu, kterou si často neuvědomují. Se svými klienty navážou vztah, založený na pravidelnosti, sdílení, důvěře a pozitivních pocitech. To je něco, co s doktorem nemáte nebo nechcete mít… Když je trenér vnímavý, může i se zraněným nebo bolavým klientem pracovat, pomoct mu a nezruinovat ho. V pohybu je cesta ke zlepšení a trenér je průvodcem na této cestě.

 

Od studia fyziologie, přes učitelství a trenérskou praxi k vlastní rehabilitaci

Nikdy jsem nebyl moc na počty a matematika s fyzikou pro mě byly spíš utrpením. Tíhnul jsem od základních školních let k poznávání přírody, ať už to byly kameny, rostliny nebo zvířata. Jít na přírodovědné gymnázium byl tedy logický krok a v tom dalším pak navazovalo studium fyziologie člověka na UK v Praze. Dotáhl jsem úspěšně studentská léta a jako novopečený magistr neurobiologie, jsem se začal začleňovat do pracovního procesu. Nabyt teorií jsem ale postrádal praxi. Vědecká práce mě nelákala, toužil jsem po větším fyzičnu, komunikaci a aplikování znalostí. Znalostí? Jaké jsem vlastně měl, krom těch získaných studiem? Měl jsem za sebou přes dvě desítky let pohybových zkušeností z všemožných oblastí… gymnastika, bojové sporty (Kung-fu, box), kolektivní sporty (florbal) a od 12 let intenzivní silově-objemové tréninky v posilovně. A tak jsem zvolil cestu spojení znalostí o fungování lidského těla s nadšením a citem k pohybu.

Absolvovat jsem trenérský kurz a začal trénovat ve velkém komerčním fitness. A podle vzoru “kdo nic neumí… učí a kdo neumí učit… učí tělocvik” jsem nastoupil jako učitel na druhý stupeň základní školy a začal i se studiem pedagogického minima, abych měl učení přírodopisu a tělocviku posvěceno. Obě zaměstnání jsem kombinoval déle jak čtyři roky, během kterých jsem dělal pokroky především na poli trenérské praxe.

Od svých dvanácti let jsem zvedal činky. Zavřený v malé sklepní posilovně svého taťky jsem nepodával špatné výkony, síla byla obrovská, ale z dnešního pohledu je víc než jasné, že slabé znalosti zabíjeli můj potenciál. Když jsem po 13 letech samostatného cvičení přišel do světa fitness a poznal ostatní trenéry, otevřely se mi nové obzory. Najednou už to nebylo jen o činkách… byly tu kettlebelly, expandery, medicinbally, gymbally, Flow-In, Bosu, TRX a s nimi funkční trénink. A byli tu učitelé. Vladimír Vanický, Eva Blimelová, Vašek Rázl… těm dodnes vděčím za mnohé a jejich přičiněním jsem získával dovednosti a rozhled, které zásadně formovali mé další kroky.

Začal jsem si dávat do souvislostí znalosti o fungování lidského těla získané studiem s praktickými postupy ve fitness a zjišťoval, že jsem v posilovně v mládí nasekal nespočet chyb. Zároveň jsem začínal vidět, kolik špatných informací a mýtů se ve fitness stále drží. Jak mezi cvičenci, tak mezi trenéry.

Rozšiřoval jsem si znalosti pomocí kurzů a knih. Spolu s Vaškem Rázlem jsem začal díky doktoru Jiřímu Čumpelíkovi objevovat svět aplikované vývojové kineziologie. Oba nás to naprosto pohltilo a celý náš pohybový svět se začal ubírat tímto směrem. Dávalo mi to takový smysl, že jsem zanevřel na klasické i funkční fitness a stal se ze mě fanatik do aplikace vývojových principů na dospělou populaci. Myslel jsem si, že všechno podle “vývojovky” je dobře, zatímco ostatní na věci koukají úplně špatně.

Postupně jsem ale nacházel řadu otázek, na které tento přístup k pohybu nedokázal dát jasné odpovědi. Začal jsem se opět rozhlížet jinde a přestal být tak ortodoxní. Otevřel jsem se jiným směrům a naslouchal zkušenějším. Navíc ve mě stále rostla touha po odstraňování bolestí a funkčně-strukturálních poškození. Cítil jsem potřebu dokázat lidem pomoci s akutními problémy, blokádami, triggerpointy, myofasciálními a viscerálními vztahy. Tak jsem se pustil do studia fyzioterapie. Byl to vlastně další smysluplný krok na cestě za propojením znalostí o fungování těla a lásky k pohybu.

Zcela zásadním bylo absolvování kurzů a osobních konzultací u PhDr. Petra Bitnara. Jeho znalosti a přístup mě posunuli po profesní i osobní stránce a ukázali nové dveře, kterými se můžu vydat. Výsledkem bylo otevření vlastní rehabilitační praxe, která funguje od roku 2017. Rehabilitace dnes kombinuji s trenérskou praxí a udržuji si tak kontakt s oběma světy… fitness i fyzio.

V průběhu výše popsaného vývoje jsem ukončil pedagogickou činnost na základní škole a začal se věnovat vzdělávání dospělých (od roku 2015). Nejdříve jako člen 3DFA a později na půdě Improve Academy. Je tedy zřejmé, že i jako lektor jsem v průběhu zastával různé názory a vyučoval odlišné přístupy k nastavení a pohybu. Rozhodně dnes nejsem tak striktní, jako tomu bývalo dřív… vnímám to jako schopnost nahlédnout na problém s odstupem a zvážit více než jen vlastní pohled na věc.

To, že jsem se k rehabilitaci nejen pohybového aparátu dostal jinou cestou než tradičním studiem vnímám jako výhodu. Jiný pohled na věc, množství znalostní ze pohybové praxe, práce s klienty na pravidelné týdenní bázi a pochopení pro omezení vyplývajících z daného sportu. Můžu trenérům předat ucelené informace z rehabilitační praxe s přesahem do jejich práce. Většina trenérů totiž často odmítá cvičit s klienty, které trápí bolesti neb zranění. Předávají je do péče lékařům, nebo problém obchází. V prvním případě je chybou, pokud na práci lékaře neprodleně nenavazuje práce trenéra. V druhém případě je to cesta do pekel, protože se neřeší příčina a vznikají sekundární problémy a dysbalance.

Trenéři přitom mají obrovskou výhodu, kterou si často neuvědomují. Se svými klienty navážou vztah, založený na pravidelnosti, sdílení, důvěře a pozitivních pocitech. To je něco, co s doktorem nemáte nebo nechcete mít. Lékař má na pacienty kolikrát jen omezený čas a tak je nucen aplikovat rychlé a bezpečné postupy. S tím souvisí a velice často doporučovaný klidový režim. Ten má ale své velké mínusy. Pokud nejde o zlomeniny je naprostý klid od pohybu na škodu pro hojící proces daného místa i pro zbytek těla. Doktor nedokáže u pacienta zajistit přiměřenou míru pohybu a tak raději nakáže klid, aby nedošlo ke zhoršení stavu. K jeho zhoršení ale dojde plíživě právě onou neaktivitou. Snížení svalového napětí, snížení pružnosti vaziva, adheze vazivových vrstev… atd. Výsledkem je vznik navazujících problémů. Trenéři mají možnost tomu předejít, pokud se naučí s klientem adekvátně pracovat a naučí ho vhodnému pohybu, který proces uzdravení podpoří. Právě proto jsme se rozhodli otevřít v Improve Academy nadstavbový kurz.

 

Rehabilitace v trenérské praxi – nadstavbový kurz

Na půdě Improve Academy se vyučují dva kurzy v oblasti fitness. Je to základní kurz “Trenér fitness” a kurz rozšířený o víkendové penzum informací v podobě aplikace přístupů vývojové kineziologie a celou řadou workshopů jako „Funkční trenér se zdravotním zaměřením“. Ted’ jsme připravili nadstavbový kurz pro naše absolventy, ve kterém ukážeme trenérům, co a jak dělat, ale i nedělat v práci s lidmi s chronickými bolestmi, zraněním nebo pohybovým omezením. Kurz jsme nazvali „Rehabilitace v trenérské praxi“. Po jeho absolvování by měl být trenér schopen najít cestu, jak problém řešit pohybem a cvičením.

Rozhodně není cílem, dělat z trenérů doktory a nahrazovat jejich práci či vhodné lékařské ošetření tréninkem ve fitness. Spíš pomocí jasných a bezpečných pravidel vytvořit “podpůrný tým” trenérů,

kteří si vědí rady v nelehké práci s bolavým nebo zraněným klientem a kteří vhodně zvoleným cvičením podpoří práci doktorů a fyzioterapeutů. Dál má kurz ukázat, že se dají sestavit kvalitní tréninkové jednotky i navzdory omezením tak, aby to mělo smysl.

Trenéři si musí uvědomit, že není třeba se přehnaně bát. Každý máme blokády a defekty, o kterých mnohdy netušíme, k ideálu máme všichni daleko. Když je trenér vnímavý, může i se zraněným nebo bolavým klientem pracovat, pomoct mu a nezruinovat ho. V pohybu je cesta ke zlepšení a trenér je průvodcem na této cestě.

 

Nadstavba je pro absolventy kurzu „Funkční trenér se zdravotním zaměřením“ od Improve Academy, kteří se chtějí posunout zase o kousek dál a nechtějí zamrznout na jednom místě. První běh startuje v březnu 2023 a přihlásit se můžete rovnou tady a teď.