Jak mi pomohl kurz v mém podnikání?

Rozhovor s Jaromírem Benešem, ředitelem Rožnovských pivních lázní a absolventem trenérského kurzu, studentem kurzů Funkční trenér se zdravotním zaměřením a Poradce pro výživu (absolvent Improve Academy, ředitel pivních lázní)

Do kurzu Improve Academy nevstupoval jako ryzí sportovec, o to příjemnější bylo, když zjistil, že to vůbec nevadí. Jaromír Beneš, vystudovaný biochemik a ředitel Rožnovských pivních lázní, si mohl vybrat. Buď na sebe nechá působit krizi středního věku, nebo najde impulz, který ho změní. Zvolil druhou možnost. Jako odměnu dostal schopnost vnímat tělo v souvislostech, s níž se posunul i jako úspěšný podnikatel. Díky získaným vědomostem pomáhá nejen sobě, ale rovněž svým hotelovým hostům. A navíc zjistil, že vhodně trénované tělo zraje stejně dobře jako kvalitní pivo.

 

Úspěšní podnikatelé, kteří mají málo času na pohyb, se obvykle začínají zajímat o své tělo tak, že si zaplatí trenéra a nechají se vést. Proč jste se rozhodl vzdělávat se v tomto ohledu sám?

„Ve čtyřiceti jsem si uvědomil, že se musím začít pravidelně hýbat. Logicky jsem začal sbírat informace z článků na internetu a z videí na Youtube. Chytlo mě to právě v tom, že si můžu pohyb poskládat sám podle toho, jak se cítím a na co mám chuť. Cvičil jsem ale nahodile a často něco jiného, než tělo potřebovalo. Navíc to bylo v období, kdy jsem se zamýšlel nad tím, co mě čeká i v budoucnu. Docházelo mi, že pohyb ke kvalitě osobního života potřebuju a bez něj to se mnou půjde z kopce, v pracovním životě mám zase jako ředitel pivních lázní hodně hostů a klientů. Řešil jsem, jak s nimi trávit volný čas a jít jim příkladem. Nejdřív jsem si udělal kurz instruktora spinningu, ale nepřišlo mi to úplné, takže logicky přišla volba na lektora fitness a funkčního trenéra.“

 

Proč padla volba právě na Improve Academy?

„Líbilo se mi několik provázaných směrů. Fitness trenér, funkční trenér, jóga, fyziologie, dietologie. V posledním případě jsem coby vystudovaný biochemik některé informace možná tolik nepotřeboval, ale lektorka byla výborná. Díky tom jsem si ověřil, že to, co se v Improve Academy dozvím, má hlavu a patu. Navíc jsem si mohl vybrat lidi, kteří mi předali potřebné znalosti. Původně jsem se zajímal především o klasické fitness, ale díky pojetí fyzioterapie jsem si došel k tomu, že chci být funkční trenér. Jde o oblast, kde můžu být aktivní i v pokročilém stáří a je to přesně to, co nejčastěji potřebují i moji hoteloví hosté.“

 

V čem vás kurz změnil?

„Osobně si po absolvování myslím, že je povinností každého člověka v pokročilejším věku, zhruba od pětatřicátého roku, udělat si takový kurz, protože ho to pozitivně ovlivní do zbytku života. Realita je taková, že se z mých vrstevníků zajímá o souvislosti lidského těla jen minimum lidí a je to škoda, přitom je to pro ně nejdůležitější. Mezi třicátým a čtyřicátým rokem života je člověk produktivní a stojí na něm výrazná část ekonomiky. Tahle sorta na sebe přitom nemá čas, a až pak, v krizi středního věku, si uvědomí, co si na sebe naložili za hrůzy, fyzicky i psychicky. Mnoho těl se v tomto období změní k nepoznání a cesta zpátky je hodně složitá.“

 

Řada lidí se stydí, pokud hned na začátku nepůsobí na první pohled jako sportovci. Musel jste i vy překonávat určité bariéry a ostych?

„Poznal jsem, že je to jinak. Na kurzy chodí široká škála uchazečů. Improve znamená zlepšit se, a to může udělat každý podle své úrovně. Bariéra tam ale samozřejmě byla. Sice řídím firmu, která má přes sto zaměstnanců a dřív jsem vedl v několika korporátech tým lidí, ale na sportovním poli to je jiné. Je to o tom dostat ze sebe, co ostatní potřebují. Pomohla mi naštěstí zkušenost instruktora spinningu, kdy jsem se musel prezentovat před cizími sportovci a hodně důležitý byl na začátku kurzu úvodní rozhovor s hlavním instruktorem Petrem Neplechem. Ujasnil jsem si, proč chci kurz dělat, jaký mám cíl a zda jsem schopný ho splnit.“

 

Jak tento kurz může zvládnout časově vytížený člověk, aby ho to nevyčerpávalo, ale naopak nabíjelo a obohacovalo?

„Dělal jsem si kurzy o víkendu a bylo fajn, že jsem během dvouměsíčního cyklu mohl do výuky naskočit kdykoliv, protože se přednášky cyklicky opakovaly. Jako podnikatel s omezeným časem, který dojížděl do Prahy z Rožnova pod Radhoštěm, jsem tohle uvítal. Měl jsem radost, že lektoři byli ve svém oboru odborníci a každý měl co předat. I úplný laik se díky tomu najde a troufám si říct, že se na výuku bude těšit. Vím, že devadesát procent absolventů chce dělat trenéry, ale byli tam i takoví, kterým šlo o to, aby znalosti využili především pro sebe. Poznal jsem na kurzu i kamaráda, kterému bylo přes šedesát a chtěl si doplnit vzdělání, aby se mohl starat o své vrstevníky.“

 

Trenér, nebo lektor, jsou v péči o tělo pouze jedním z článků dlouhého řetězce. V čem jako člověk, který je původně z jiného oboru, spatřujete jejich hlavní význam?

„I to je jedna z prvních otázek, na kterou dá kurz odpověď. Existuje trojúhelník doktor, fyzioterapeut, trenér. Doktor nikdy s klientem nebude cvičit, ten má v byznysové době zájem operovat a dávat léky. Fyzioterapeut se o stejný problém stará jinak, dává procedury a ukazuje cviky, které prospívají pohybovému aparátu. Kdyby měl čas, je nejlepším trenérem, protože přesně ví, jaké jsou možnosti těla. Jenže fyzioterapeut čas nemá, proto je tu trenér, který čas má. Musí ale mít aspoň okrajový přesah do oborů doktora i fyzioterapeuta. A pokud cítí problém, pošle klienta za specialistou, aby se mohlo tělo dál upravovat. Myslím, že trenéři budou mít v budoucnu hodně práce, protože lidi, včetně doktorů a fyzioterapeutů, dnes čas nemají. Doba je drsná a lidi vysává.“

 

Nejlepší je vždy osobní příklad. Jak jste se po absolvování kurzu zlepšil jako sportovec?

„Zhubnul jsem devět kilo, což bylo dané i kombinací se spinningem, ještě pár kil mi do úplné spokojenosti chybí, ale důležitější, co mám, jsou vědomosti. Umím si sám udělat rozcvičku, workoutový trénink, stalo se to pro mě normální součástí života a vzdělání mi pomohlo i v podnikání. Díky kurzu jsme se s Petrem spřátelili a Improve Academy přesunula některé aktivity do Rožnovských pivních lázní. Díky kurzu jsem například schopen nabízet klientům cvičební pobytové balíčky. Přijdou, udělám jim diagnostiku a oni se podle ní rozhodnou, jaký pobyt zvolí. Svůj cíl jsem si splnil. Nyní je každý host v pivních lázních i potenciální klient.“

 

Jsou vašemu přístupu otevření?

„Oceňují, že se jim chci věnovat nad běžný rámec a pomáhat jim. S hosty mám denně dvě plánované hodiny. Jako start do nového dne dělám rozcvičky a pak nabízím v několika formách kardio. Kdo má zájem, může se pak rozvíjet dál. Hlavně mi vždy půjde o to, aby lidé cviky prováděli správně. Vedle toho mám bázi zhruba patnácti stálých klientů na spinning a chci zvelebovat v lázních i menší fitness.“

 

Pivní lázně jako ty vaše, které navíc provozují vlastní čokoládovnu, na první pohled nejdou se zdravým životním stylem úplně dohromady. Jaký je na to pohled vystudovaného biochemika?

„Vedle potravinářství jsem vystudoval i sladovnictví a pivovarnictví a vše je o vhodně zvolených poměrech. Voda je základ všeho, a hned za ní se hodí do pitného režimu jako funkční tekutiny nízkoalkoholické pivo, minerální voda, čaj a káva. Látky jako minerály a kofein v určitém poměru tělu prospívají, ale musí se přemýšlet, proč, kdy a jak.“

 

A ta čokoláda? Můžete například říct svůj názor na to, jak běžné potraviny ovlivňují lidské zdraví?

„I proto doporučuju kurz Improve Academy. Lidi díky němu zjistí, že devadesát procent potravin, které kupujete v supermarketech, je nevhodná. Na lidi čeká v regálech většinou hrůza. A ty, které kvalitní jsou, ať už jde o maso nebo ovoce a zeleninu, mají vyšší cenu. Když člověk jí průměrnou stravu a nepečuje o své tělo, tak se z něj skrze nevhodný cukr a tuk stane utrápená bytost. Ve své produkci se tomu vyhýbám, protože vím, že obezita populace je na úrovni šedesáti procent a cukrovku má deset procent lidí. Za jednu generaci se to číslo ztrojnásobilo, což je zlé. Zhoubou této generace je cukr, který je často skrytý.“

 

Kam patří v tomto ohledu pivo, které vaříte?

„V pivovaru vařím osm druhů piv a žádné pivo nevyvezeme z Rožnova, vše, co se u nás vyrobí, se u nás taky vypije. Naše produkce je z devadesáti procent ležák, tedy spodně kvašené pivo, které zraje čtyři týdny, dvanáctka šest týdnů a čtrnáctka osm týdnů. Vyhýbáme se svrchně kvašeným druhům IPA a ALE, které jsou za týden a lidi je mají rádi díky chuti. Já mám ale pocit, že tady má kvalita podobnou souvislost jako při cvičení těla. Čím větší si dáte s pivem práci, tím je lepší. Musí uzrát a vyplatí se počkat, abyste si výsledku mohli vážit.“

Komentáře